
Volné pokračování volného pokračování veleúspěšného díla, jež nenechalo jediné ženské očko suché:)
Jan Dolejší
Nešťastný sen
Včera v noci měl jsem zvláštní sen
v něm jsi byla ty, a já vedle ovíněn.
Byla jsi, jak vždy, krásná jako den.
A já jsem nebyl pochopen.
Řekl jsem ti, co nepůjde vzít zpět.
nebylo to zrovna milé, ač myšleno jak kompliment,
že tě mám rád, chtěl jsem ti jen povědět.
A bohužel to nebyl sen.
—————
Jan Dolejší
Památná noc
Včera zrána k doktorovi
jal jsem se zas vyrazit,
předevčírem v nevěstinci
musel jsem se nakazit.
Lehká děva říkala mi:
"Hej, ty jeden fešáku,
dnešní večer jsem jen tvoje,
a nevšímej si boláků."
Pak to ráno vyrostlo mi
v podpaží a na zadku
cosi, co už akné není.
Mám na děvu památku.
Včera doktor povídal mi:
"ale vy jste pitomec,
kdeže nemoci pohlavní,
máte v řiti krmelec!"
—————
Jan Dolejší
Myslím
škrábu-li se na zadku,
myslím přitom na katku,
také myslím na denisu,
když se škrábu...
...na lýtku
—————
Jan Dolejší
Etapy v životě muže
Mladý muž, ještě než dospěje,
na první lásku než se pak usměje,
bývá vždy naivní.
Starší muž, už není v pubertě,
zamíří v klín nějaké pobertě.
Nyní je na i v ní.
V stáří muž, již není schopen
paměť už neslouží, ani ten Kraken.
Nyní je senilní (občas usíná na seně).
—————
Jan Dolejší
Oběšenec
jak mám jenom skoncovat
se životem zbytečným?
jak mám jenom žít,
a již nebýt skutečným?
Jak mám jenom vyřešit
problém vlastní popravy,
jak se jenom oběsit,
když jsem rytíř bezhlavý?
—————
Jan Dolejší
Bílý mouřenín
Pro Bílého mouřenína
byl jsem dneska v Tescu
Bohužel ho neměli,
Bylo to ke stesku.
...Místo toho koupil jsem si
lahůdkový Tesco-eidam
30%, chutnal dobře,
i když od té doby pajdám
—————
Jan Dolejší
Natěrači
Seděli dva natěrači
podvečerem na svěrači.
Říkají si, kdo ví kde,
tady práci nenajdem.
V mailu onom přesně stálo,
problémy se svěračem,
však copak oni netušili,
setkali se s překlepem.
místo toho problém vážný
byl na autě stěračem
—————
jan Dolejší
klubko hadů
Komentáře neonů
v palčivém tichu
velkoměsta
na poplach tiše bijí.
Střetávají se s
neomylností
věčnosti a z její
číše lačně pijí.
Vědomosti těl,
roztrhaných nicotou.
prázdným osudem,
a hanou se svíjí.
Jako klubko zmijí
—————
Jan Dolejší
Orel
S neomylností, jaká
orlu není cizí,
poletuji povětřím
S nestoudným klidem,
tak, jak ten orel,
sleduji z výšky svět.
V záplavě závratí vyčkávám,
tak, jak ten orel,
zda Tvou siluetu nespatřím.
Až přeci jen se poštěstí,
že Ty kdesi dole
na ulici budeš kráčet,
já s neomylnou přesností
z oblohy se snesu,
a polibek ti uštědřím.
Nyní jen v blankytu kroužím,
hledám tě, kde jsi?
Čekám, až zase budeš kráčet.
—————
Jan Dolejší
Chrpa
V květinové zahradě
oslněné paprsky
ranního slunce
každým ránem rozkvétá
mezi všemi růžemi
maličká chrpa.
Starý zahradník sedává
každé ráno u chrpy,
a jí vypráví
Jen ten muž v té rostlině,
ve vetřelci vprostřed růží,
spatřil víc, než ostatní.
Její krása narozdíl
od růží a jejich trnů
při pohlazení nebolí.
Muž, jak u svojí milé
každé ráno sedává,
a jen pro ni žije.
Až chrpu jednoho dne
kdosi zahubí a vytrhne,
Zahradníku nezbude
na světě pro co žít,
a nejen modré květy,
nýbrž i starce zahubí