Jan Dolejší

Závislost

je to droga, je to závislost
cítit tě a nemít stále dost.

Je to droga, co musím opět mít
za vlahých nocí jen o tobě snít.

Je to droga, možná je to chtíč.
Prosím, lásko, buď se mnou,
chmury pošli pryč.

Je to ráj, ne, je to nebe
usínat, žít, ležet vedle tebe.

Jsi mou drogou, mým denním chlebem,
co já vím, slaďoučkým medem,
jen o tobě sním.

Je to jako droga, a chci stále víc...

jan dolejší
krupiér na palmě

v kosta rice na palmě
sedí známý krupiér
však v tu ránu napalmem
podaroval jej bombardér

bomardér z usa přiletěl
šířit mír prý má,
krupiér do vzduchu vyletěl,
"ten žár je dobrá na rýma!"

krupiér již netrpí
sennou rýmou jako vždy
v létě u konopí
jako kostaričan každý.

krupiér se raduje,
rýma pryč odešla,
s rýmou už nebojuje,
a volá "usa není zlá"

Jan Dolejší

Studánka

ve studánkách - ve tvých očích
neváhal bych utopit se,
jen pro tu chvíli,
okamžik, kdy dotýkat se,
políbit mohl bych
...dotknout se, políbit

Jan Dolejší
A1

Hmm, čistá role papíru,
šířkou přesně na míru,
leze mnou - ne však velkou rychlostí,
avšak když mne opustí,
šmouha hnědá na ní zeje.
ona šmouha - ta se špatně meje.
A proto s ní na papír.

Pravda odvěká a je to zlé,
zde není nic oplzlé.
To jen já - tiskárna - netisknu správně.

Jan Dolejší
Vlastivěda

Praha je plná smrdutých houmlesáků,
co smrděj až na půdu.
Brno je plný smrdutých hipísáků,
co kouřej jen hašiš,
Ostrava je plná vyděšenejch Poláků,
co maj pytel plnej boláků,
a Plzeň? Ta je plná Plzeňáků,
co maj radši Gambrinus než pivo.

Jan Dolejší
Pražský alkoholik

Srostlé obočí nad buldočími očky,
nic jeho obličej netrápí, jen padající vločky.
Vítr je rozfoukává, do obličeje nejvíc,
ptáte se, kdo je on? Jeden člověk z Dejvic.

V Dejvicích pracuje, i v Dejvicích bydlí,
u nádraží má tam byt, a v něm jednu židli,
jeden stůl, jedny dveře, a stěny čtyři,
nic víc nepotřebuje, poněvadž každou noc on hýří.

Nejradši v hospodě na nádraží,
tam čepuje za barem jen jeho teta,
a jestli někdy podraží,
nastane hned konec světa.

On, na nádraží pracuje, i na nádraží pije,
na nádraží střízliví, a na nádraží žije.
Jeho byt, za výčepem komůrka,
a tam bydlí, jmenuje se Potvůrka.

Potvůrka, křestním jménem Jan,
Povoláním průvodčí, pohlavím pán,
tento muž je nejstarším žijícím alkoholikem v Praze.