Bětka

jan dolejší
Vousatá Alžběta

i šla Bětka do světa,
poslala jí tam teta.
teta a zlá matka,
vyhnaly ji z domu,
že jí roste bradka,
a knír ještě k tomu.

Bětka světem bloudí,
krev jí srdcem proudí.
přemýšlí a spílá - proč?
proč jí a ne bratra?
má teď v hlavě kolotoč,
zvučí jako Tatra.

Její bratr se pyšní
plnovousem dnešním.
však ona má jen pár vousů,
na bradě a pod nosem,
nebo že si lokty koušu
pod špíny nánosem?

a tak Bětka putuje, odpovědi hledá,
ona je však silná dívka, ona se nedá
pokračování příště.